Co jsou to kryptoměny? Historie a úvod do technologie

V posledních několika měsících bylo o kryptoměnách napsáno hodně, vzhledem k vysokému růstu hodnoty kryptoměny Bitcoin se spousta investičních, ale i zpravodajských webů touto kryptoměnou zabývala. V tomto článku jsem se rozhodl vás provést historií kryptoměn (ano, podíváme se i před  3. Leden 2009 kdy byl na světlo světa uveden Bitcoin) a popsat základní principy na kterých kryptoměny stojí z technologického hlediska.

Stručná historie kryptoměn – Před rokem 2009

Koncepty vedoucí ke vzniku kryptoměn byly poprvé popsány v roce 1998, kdy žena jménem Wei Dai poprvé posala svou elektronickou měnu, kterou pojmenovala b-money; zůstala však pouze u teoretických konceptů bez praktické implementace. O něco později se tomuto konceptu, opět v čistě teoretické rovině věnoval Nicholas Szabo, který popsal svůj platební systém pod názvem bit gold, i ten však zůstal pouze u teoretické práce, co je však důležité zmínit je, že právě „bit gold“ poprvé popisuje to, čemu se dnes říká Proof of Work algoritmus, neboli (zjednodušeně) mechanismus, který spočívá v ověřování autenticity zprávy na základě toho, že k tomu, aby informace autenticitní nebyla by někdo musel vynaložit tak velké úsilí (poskytnout tolik výpočetního výkonu), že je prakticky nemožné aby toho kterýkoli z účastníků transakce mohl v rozumném čase dosáhnout. Tento systém je tedy založen na tom, že případný útočník, který by chtěl systém narušit by musel vlastnit více než polovinu výpočetního výkonu v síti po které je zpráva předávána. Jedná se tedy o značně demokratický systém, kdy uživatelé hlasují prostřednictvím svého výpočetního výkonu; což sebou nese jisté nevýhody, které se snaží řešit Proof of Stake algoritmus.

Bitcoin (BTC) – Rok 2009

Jak již tedy možná víte, první prakticky použitelnou (a skutečně používanou) kryptoměnou je Bitcoin (BTC), ten spatřil světlo světa 3. Ledna 2009, kdy jej pod pseudonymem Satoshi Nakamoto publikoval dodnes neznámý člověk. Vedlo se mnoho spekulací, že by tvůrcem Bitcoinu mohl být někdo z lidí, kteří dříve popsali koncepty kryptoměn jako Wei Dai, nebo Nicholas Szabo, dokonce se na internetu objevily spekulace, že pod tímto pseudonymem Bitcoin publikoval Elon Musk; všichni„obvinění“ to však popírají a je možné, že se nikdy nedozvíme pravou identitu Satoshi Nakamota. Bitcoin je nejstarší a nejrozšířenějsí kryptoměnou s nejvyšší tržní hodnotou vůči fiat měnám; množství Bitcoinů v oběhu je ve zdrojovém kódu limitováno tak, aby přibližně v roce 2140 dosáhlo množství 21 000 000; tedy množství nižšího, než je počet obyvatel této planety a je tedy nemožné aby každý člověk vlastnil alespoň jeden Bitcoin. Bitcoin však umí pracovat i s částmi, konkrétně se jim říká Satoshi a jeden Bitcoin má 100 miliónů Satoshi, což znamená, že 1 Satoshi = 0,00000001 BTC.

Přestože je Bitcoin jako kryptoměna nejhodnotnější a nejznámější, neznamená že je to dokonalé platidlo (nebo komodita); bohužel je s používáním Bitcoinu spojeno mnoho problému, mezi které patří dlouhé čekání na potvrzení transakce (je doporučováno čekat alespoň na 3 potvrzení transakce, a jeden blok se tvoří každých 10 minut; celkový čas potřebný k potvrzení transakce je tak 30 minut), malá velikost bloku a s tím spojená i nízká propustnost transakcí – Bitcoin dokáže zpracovat zhruba 7 transakcí za vteřinu; pro srovnání Visa v roce 2016 zpracovala průměrně 1667 transakcí za vteřinu, MasterCard v roce 2012 pak zpracoval zhruba 45 000 transakcí za vteřinu.

Dvě největší karetní společnosti tak dokáží za vteřinu zpracovat o několi řádů více transakcí, než zvládá Bitcoin; vývojáři Bitcoinu si toto samozřejmě uvědomují a proto přišli s několika řešeními, v prvé řadě se jedno řešení jmenuje SegWit (neboli Segregated Witness; do technických detailů zde zabýhat nebudeme, možná v jiném článku) a druhé řešení se jmenuje Lightning Network. Třetím řešením by bylo zvýšit velikost bloku; to se stalo 1. Srpna 2017, avšak ne na základě společné dohody uživatelů Bitcoinu, ale tzv. forkem, neboli odtržením části těžařů Bitcoinu, kteří tím efektivně založili vlastní, novou měnu jménem Bitcoin Cash (BCH), které se také budu věnovat v některém z příštích článků.

Zatímco SegWit čeká na masovou adopci ze strany uživatelů sítě (hlavně velké směnárny a zpracovatelé plateb), tak Lightning Network je v současné době dostupný pouze na „testnetu“, což je neprodukční síť, která slouží pouze k testování nových funkcionalit a je tak v nedohlednu. Teprve čas ukáže, jak se s těmito problémy Bitcoin popere a zdali v tomto souboji zvítězí, nebo ho o prvenství připraví některá z alternativ.

Více o technickém fungování měny Bitcoin si můžete přečíst na webu ABCLinuxu.cz v článku Honzy Hracha z roku 2011.

Litecoin (LTC) – Rok 2011

Litecoin (LTC) je v pořadí druhá významná kryptoměna, která je dle tržní kapitalizace na 5. místě, její význam je nejen v tom, že se reálně jedná o skutečně druhou kryptoměnu, ale také v tom, že demonstruje použitelnost jiného, trošku lepšího Proof of Work algoritmu; narozdíl od Bitcoinu (BTC), který používá SHA-256, Litecoin (LTC) používá PoW algoritmus Scrypt, který má oproti SHA256 jednu výhodu; je paměťově náročný – nedá se proto tak snadno optimalizovat na integrovaných obvodech (ASIC), což vede k vyšší decentralizaci sítě.

Kromě změny v PoW algoritmu Litecoin také zkracuje dobu potřebnou k vytvoření bloku z 10 minut na 2,5 minuty a zvyšuje maximální množství mincí v oběhu na ; zkrácení doby potřebné k vytvoření bloku zvyšuje propustnost sítě na zhruba 4 násobek (tedy cca. 28 transakcí za vteřinu) a zároveň zkracuje dobu potřebnou k potvrzení transakce.    Maximální množství mincí v oběhu pak způsobuje, že při zachování stejné tržní kapitalizace (velikosti ekonomiky ve které se prostřednictvím této měny platí) bude cena na jednu minci nižší, než v případě Bitcoinu, což s ohledem na současnou cenu jednoho Bitcoinu dle mého názoru nemůže být na škodu.

Další výhodou Litecoinu je, že jeho vývoj je poměrně rychlý, minimálně ve srovnání s Bitcoinem, jehož vývojáři jsou poměrně rozvážnější při implementaci nových vlastností; Litecoin byla první kryptoměna v TOP5 dle tržní kapitalizace, která v Květnu 2017 nasadila SegWit; stejně tak v Květnu 2017 došlo k první Lightning Network transakce byla uskutečněna v této měně, konkrétně k převodu 0,00000001 LTC (méně něž 0,01 EUR) z Curychu ve Švýcarsku do San Franciska v USA za méně než jednu vteřinu.

Ethereum (ETH) – Rok 2015

Ethereum není jen měna, ale zároveň platforma; byla poprvé navržena na konci roku 2013 a světlo světa spatřila 30. července 2015. Zakladatelé Etherea – Vitalik Buterin, Mihai Alisie, Anthony Di Iorio a Charles Hoskinson oznámili záměr na platformě pracovat v Lednu 2014; její vývoj tak trval dlouhých 19 měsíců, to je způsobeno tím, že přináší na blockchain něco revolučního – chytré smlouvy (Smart Contracts); má tedy nejen schopnost převodu hodnoty mezi zůčastněnýmí stranami, ale také schopnost v budoucni vynucovat dodržení dohod, například sázek – na počasí, na dostihy, výsledky voleb a podobně; a to vše bez toho, aniž by mezi smluvními stranami musela existovat nějaká důvěra, jakmile je smlouva na blockchainu publikována, tak již ji nelze podobně jako jakoukoli jinou transakci odvolat.

V současné době je Ethereum (ETH) ve verzi 3 (Metropolis) a plánované jsou ještě další dvě verze – 3.5 (také Metropolis) a 4 (Serenity); Ethereum má propustnost zhruba 25 transakcí za vteřinu, tedy podobně jako Litecoin (LTC).

ERC20 Token – bezpečná cesta k převodu jiných kryptoměn

Vzhledem k tomu, že Ethereum (ETH) podporuje Smart Contracts, tak lze síť využívat i k distibuci jiných kryptoměn prostřednictvím tzv. ERC20 Tokenu, toho se ve velkém rozsahu využívá při vzniku nových kryptoměn k organizaci tzv. ICOs (Initial Coin Offering – Veřejné nabídky mincí), což je proces podobný Veřejnému úpisu akcií (IPO) při kterém akciové společnosti vstupují na veřejně obchodovaný trh. ICO proces využijete pokud máte nápad na vznik nové kryptoměny k tomu, abyste získali kapitál (ve formě jiných Etherea) ke zdárnému spuštění vašeho vlastního projektu; v zásadě to funguje tak, že Smart Contract je naprogramován tak, aby, pokud vy na jeho adresu pošlete nějaké Ethereum, tak on vám na oplátku zašle nově vzniklé tokeny na stejnou adresu (do stejné peněženky), pokud tyto tyto tokeny peněženka podporuje. Později, až se vaše nové tokeny (kryptoměna) začnou obchodovat na nějaké burze, tak je opět můžete směnit za fiat měnu, nebo jinou kryptoměnu v závislosti na tom, jaké obchodovatelné páry jsou pro dané tokeny (kryptoměnu) dostupné.

Cardano (ADA) – Rok 2017

Pro dnešek poslední představovanou kryptoměnou je Cardano (ADA); za tímto projektem, stejně jako za projektem Ethereum stojí Charles Hoskinson, respektive organizace Input Output Hong Kong (IOHK), která byla založena v roce 2015. IOHK má jednoduchý cíl; poskytnout finanční služby 3 miliardám lidí, kteří k nim v současné době přístup nemají a to právě prostředníctvím platformy Cardano a její nativní kryptoměny ADA. Na Cardanu, které já osobně považuji za nejslibnější kryptoměnu roku 2017 je zajímavé hlavně to, že jí vyvíjí komunita složená z vědeckých pracovníků; Cardano Foundation při technologickém návrhu této kryptoměny zohledňuje nejnovější výzkum v oblasti kryptografie, teorie her i ekonomie. Jedná se o jedinou kryptoměnu v tomto článku, která používá Proof of Stake (PoS) algoritmus k zajištění autenticity transakcí. Stejně jako v případě platformy Ethereum, je v plánu podpora pro Smart Contracts, Cardano také implementuje něco čemu se říká Treasury (Státní pokladna), což je koncept, který má sloužit k financování rozvoje této platformy. Myšlenka je jednoduchá, uživatelé této platformy by měli mít nejen právo ovlivňovat její budoucí směřování, ale také prostředky a nástroje, které jim to umožní. Z tohoto důvodu je část odměn, které uživatelé platí za transakce a jiné oprace nad Cardano blockchainem, část peněz přesměrována na účty Treasury odkud mohou být tyto peníze vypláceny lidem a organizacím, které dělají pro Cardano něco přínosného; a aby o tom, jakým směrem bude vývoj Cardano směřovat skutečně rozhodovali jeho uživatelé, tak Cardano plánuje implementovat principy tekuté demokracie; na tom jak by přesně měl hlasovací systém pro Cardano vypadat pracuje v současné době Prof. Elias Koutsoupias, který vede výzkum teorie her na Oxfordské univerzitě.

Jak je možná vidět z odstavce výše i z názvu tohoto blogu, Cardano (ADA) je jeden z mých oblíbených projektů a proto se na něj blíže podíváme v některém z následujících článků; myslím si, že pro dnešek bylo těch informací pro nováčky až příliš a proto zde skončíme, na další článek se můžete těšit nejpozději za týden; pokud se však uděje něco zásadního ve světě financí, nebo investování, tak o tom určitě budu informovat dříve. Pokud se nemůžete dočkat a chcete se dozvědět co se mi na Cardano (ADA) tak líbí, tak si můžete přečíst oficiální článek v Angličtině; ale když vydržíte tak se to dozvíte jednoduchou formou v Češtině…